Prostějovský mladík, jehož literární talent právě před sto lety zhatila tuberkulóza, svým dílem bezpochyby zanechal výraznou stopu v tuzemské poezii, přestože první spory o jeho umělecký odkaz začaly nedlouho po jeho úmrtí v lednu 1924. Tyto rozepře se odrazily i na poli vzpomínkové kultury, jejíž neodmyslitelnou součástí je budování pomníků a pamětních desek. Když prostějovský Akademický spolek závěrem roku 1933 prezentoval záměr postavit místnímu rodákovi pomník, vznikla i sbírka, která vzápětí přesáhla hranice regionu. Mezi přispěvateli se objevil Karel Čapek či Arne Novák, druhdy neúprosný kritik básníkovy poetiky. Součástí celého podniku byl také prodej wolkerovských pohlednic středoškolským studentům, což bylo schváleno příslušnou zemskou školní radou. A právě tento moment byl patrně spouštěčem sporu, který se zpočátku roku 1934 rozhořel mezi prostějovským národnědemokratickým týdeníkem Hlasy z Hané a oblastním sociálnědemokratickým obdeníkem Hlas lidu.
[...]