Dějiny a současnost

V roce 1348 se Karel IV. rozhodl rázně vyřešit přelidněnost tehdejší Prahy a založil Nové Město. Velkorysost, promyšlenost a uměleckou kvalitu tohoto počinu mohou dnešní urbanisté svým středověkým předchůdcům pouze závidět. Po dlouhá staletí stačilo Nové Město pokrývat potřeby rozvoje Prahy. Protože rozvoj nebyl nijak bouřlivý, zůstávalo městem zahrad. Až 19. století tento charakter změnilo. Loni v listopadu byla dokončena obnova bastionu XXXI U Božích muk. Jedná se o dělostřelecké postavení přistavěné koncem 17. století ke středověké hradební zdi. Najdeme je v ulici Horské, kousek od kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Nová úprava koruny bastionu je výrazným, soudobým a přitom kultivovaným dílem, které svojí architektonickou úrovní převyšuje běžný standard rozdílem třídy. Není to obnova památky. Je to nové dílo na památce. Architekti nicméně respektovali kulturní hodnoty historického opevnění a svůj vklad koncipovali tak, aby jim neublížili. Autory návrhu jsou Pavla Melková a Miroslav Cikán. Zakázku získali na základě vítězství ve veřejné architektonické soutěži vypsané Městskou částí Praha 2 v roce 2007, která je investorem. Zadáním byla nová úprava veřejného prostranství bastionu, dostavba objektu zahradní kavárny a galerie na místě zříceniny z konce 19. století, propojení s parkem Folimanka a ulicí Horskou a úprava části ulice Horská. Kulturní hodnoty bastionu jsou kromě dochované hmoty spojeny zejména s charakteristickým vzhledem. Nový objekt byl proto zapuštěn do terénu, aby se při pohledu na hradby neuplatnil. Z hlediska péče o architektonické dědictví je možné mít k řešení dílčí připomínky. V celkové bilanci však pozitivní jednoznačně převažuje. Zpřístupnění místa s výjimečným výhledem na Vyšehrad a historické jádro Prahy je chvályhodné. Městská část zasluhuje pochvalu také za podporu kvalitní současné architektury. Klidné veřejné prostranství s potenciálem pořádání kulturních akcí je vzhledem k zatížení okolí přínosem pro obyvatele. Památkové hodnoty zůstaly – s odřenýma ušima – zachovány. Podstatné výhrady se týkají jiných věcí. Vedle bastionu se na soukromém pozemku staví domek. Symbióza kýče a nevkusu. I když v absolutních rozměrech to není velká stavba, bohužel je nepřehlédnutelná. Jak je možné, že na takovém místě někdo povolil novostavbu, a navíc v této formě? Objekt vložený do bastionu měl tvořit zázemí okolních parků. Mimo jiné v něm jsou vybudována veřejná WC. Na webových stránkách Městské části se píše, že bude využíván jako kavárna i místo pro pořádání komorních kulturních akcí, případně výstav nebo svateb. Veřejné záchody jsou zavřené, místo kavárny a výstav byla otevřena luxusní restaurace. Dobré dílo je správné chválit. Zbytky novoměstských zelených ploch a romantických zákoutí mají charakter veřejného statku. Není přijatelné je zastavovat, byť by se jednalo o soukromý pozemek. A změna zázemí pro veřejnost na luxusní restauraci? Také nic hezkého.