Masarykův ústav a Archiv AV ČR pokračují v soustavném vydávání korespondence T. G. Masaryka. Významný historik „prvního odboje“ Jaroslav Werstadt by měl radost. Ten si na půdě Historického klubu v roce 1963 stěžoval, že dosud nebyly odborně a soustavně publikovány základní prameny k životu a činnosti T. G. Masaryka. Jeho kritická slova nemířila do současnosti. Za komunistického režimu (od roku 1951) nemohlo být o publikování nejen korespondence, ale čehokoliv, co se Masaryka týkalo (s výjimkou protimasarykovských pamfletů např. z pera V. Krále či J. Pachty) ani řeči. Werstadt samozřejmě věděl, že za současných poměrů nemůže očekávat publikování textů z Masarykova pera. Ostří jeho kritiky mířilo do minulosti – na vydavatelskou praxi v předválečné ČSR , kriticky zmiňoval vydavatele Masarykova sborníku V. K. Škracha. V republice, které se říkalo Masarykova, byly, nehledě na téměř nepřehlednou záplavu publikací nejrůznějšího druhu věnovaných Masarykovi, jen nedostatečně a nesoustavně zpřístupňovány základní prameny. Platí to částečně i pro Masarykovy spisy, ale zejména pro jeho rozsáhlou korespondenci. Z ní byly příležitostně publikovány jen jednotlivé zlomky.
...
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2009, 368 s., 280 Kč