Dějiny a současnost

Dne 16. června 2010 se uskutečnila v Zrcadlovém sále na Státním hradu a zámku v Českém Krumlově novodobá premiéra dramatické básně Rosa Rosensis, kterou složil na sklonku 15. století pravděpodobně při svém pobytu na rožmberském dvoře nizozemský humanista, básník a filolog Jacob Canter. Jádro básně vypovídá o původu červené pětilisté růže, jež představuje erbovní znamení Rožmberků. Humanistický autor ukryl legendu o růži do dramatického příběhu, který se odehrával ve starověkém Řecku na dvoře krále Charilaa. V dramatické básni hrál hlavní roli zamilovaný mladík Eutychus, jenž políbil mladou dívku Kalliroé, dceru krále Charilaa. Ačkoli králova manželka Nikostrata žádala jeho kruté potrestání, vzhledem k laskavosti krále a bystrému úsudku Kalliroé zvítězila milost a láska, kterou na zamilovaného mladíka seslal bůh Amor.
Večerní představení v českokrumlovském zámku bylo pojato jako velkolepá dvorská slavnost, jež svým důrazem na autentické provedení vycházela z dramaturgických forem humanistických festivit obvyklých ve šlechtickém prostředí okolo roku 1500. Členové uměleckého souboru Dyškanti pod vedením Martina Horyny recitovali básnické texty v moderním českém překladu Jakuba Šimka. Nepostradatelnou součást obdobných humanisticky laděných dvorských slavností tvořila vedle deklamace básnických textů rovněž hudba, proto Martin Horyna zařadil do jejího scénáře vokální a instrumentální hudební skladby z italských pramenů přelomu 15. a 16. století, aby dokreslovaly děj dramatické básně a přiblížily duševní rozpoložení hlavních postav. Umělecký zážitek umocňovaly nejen vynikající recitátorské, pěvecké a hudební výkony sólistů a renesanční kostýmy, ale především nevšední schopnost hudebního historika Martina Horyny, který byl hlavním duchovním tvůrcem projektu, vytvořit plnokrevný dobový obraz dvorské humanistické slavnosti. Český překlad dramatické básně Rosa Rosensis, v němž Jakub Šimek respektoval daktylský hexametr latinského originálu použitím tónického nerýmovaného hexametru, by si jistě zasloužil kritické ediční zpřístupnění a všestranný vědecký rozbor, neboť může sloužit jako další zdroj k hledání odpovědí na otázku, jak se vlastně zrodila a utvářela paměť pětilistých růží.