Dějiny a současnost

Občas slýcháme, že památky je dobré opravovat proto, aby se na ně jezdili dívat turisté a utratili přitom hodně peněz. Peníze jsou potřeba a turistický ruch je jejich zdrojem všude na světě. Ale jsou příjmy z turistického ruchu to hlavní? Obec Ostré leží na Litoměřicku blízko Úštěka. Je to krásný kraj. Nádherná příroda a úžasné památky. Nad obcí se zvedá kopec zvaný Kalvárie. Po svahu vede křížová cesta, na vrcholu je poutní místo, které vévodí širému okolí. Při pohledu zdola se zdá, že na vršku stojí veliký kostel. Ve skutečnosti se jedná o drobný Boží hrob a dvě samostatně stojící věžové kaple. Optický klam je mistrovským kouskem architektonického umění Octavia ­Broggia. Velkolepé je ovšem přístupové kamenné schodiště s terasami, podestami a sochařskou výzdobou. Ještě před pár lety opuštěné, zpustlé, vykradené a rozpadající se místo. Obraz zhouby milosrdně zakrývala náletová vegetace, která však sama zkázu prohlubovala. Kolik takových památek v severních Čechách najdeme. Dnes jsou náletové stromy vykáceny a tráva posečena. Všechny tři kaple se pyšní opravenými střechami. Ve vstupech mají mříže bránící vstupu nepovolaným. Přístupové schodiště se opravuje. Hotového odvodnění a zajištěné spodní stavby si náhodný divák nevšimne, ale z hlediska záchrany to byly klíčové práce. Vidět jsou přeložené a doplněné schody, dlažby a parapetní desky. Tam, kam opravy ještě nedosáhly, je alespoň uklizeno. Letos se obnovily kapličky křížové cesty. Mají čisté, zvládnuté detaily. Všimněme si stříšek krytých bobrovkami. Nikde nebyl použit žádný plech. Tak to má být. Podle jednoho dochovaného se pro všechny vykovaly nové křížky. Kapličky ještě nejsou úplně hotové. Na podzim se do nich začnou malovat obrazy jednotlivých zastavení a příští rok bude dobré dílo obnovy křížové cesty dokončeno. Na jejím začátku vítá návštěvníky zánovní informační tabule. Na hlavní terase stojí dřevěné pódium. Místo již není opuštěné. Konají se zde koncerty a kulturní akce. I tak toho zbývá udělat ještě hodně. Kaple Božího hrobu má ve zdech trhliny stejně jako terasa, na které stojí. Fasády jsou zchátralé a interiéry vybité. Na schodišti leží torza soch čekajících na restaurování. Ale je tu naděje. Jsou tu nadšenci, kteří pomáhají, pracují, shánějí peníze, starají se. Od roku 2005 si poutní místo od děkanského úřadu v Úštěku pronajímá Společnost pro obnovu památek Úštěcka, kterou tvoří místní lidé. Při brigádách odpracovali stovky hodin. A sehnali peníze na opravy i kulturu. Zajímavé je podívat se na to, kde se ty peníze berou. Kdo čeká, že samy spadnou do klína, nedočká se. Po kapkách to ale jde. Přispívá město Úštěk, ministerstvo kultury poskytlo finance z havarijního a střešního fondu. Přidal se i krajský úřad Ústeckého kraje, občanské sdružení Místní akční skupina České středohoří, Purkyňova nadace, nadace Kalich Alexandra Vondry a Miroslav Fuchs sponzorsky zpracoval návrh statického zajištění. Poděkování patří všem. Dělají to pro turisty? Nepochybně ano, ale to není hlavní důvod. I dobrodinci, kteří zde nebydlí, mají k místu vztah. Byli zde, viděli a rozhodli se pomoci. Krajští a ministerští úředníci to pro sebe nedělají, ale z hlediska zachování kulturního dědictví, které mají v referátu, je podpora místních aktivit tím nejpřirozenějším a nejvíce efektivním prostředkem péče. Památky nelze oddělovat od lidí, kteří k nim patří. Turisté nejsou to hlavní. A pointa? V čerstvě otevřeném penzionu Pod Kalvárií mají vyprodáno.